SPISOVATELSKÁ ROZCVIČKA: Pište jako potápěč, architekt, badatel i sešívač

Na blogu Tvůj kouč jste si mohli přečíst příspěvek o spisovatelské typologii – čtyřech kategoriích autorů vytvořených podle postupů v procesu tvůrčího psaní. Pokud jste článek nečetli, doporučuji, abyste si ho přečetli a podle popsaných kategorií zjistili, do které z nich se nejvíc hodíte.

Doporučením pro ty, kterým jejich tvůrčí proces zatím nepřinesl uspokojivé výsledky, nebo pro ně znamená neustálý ‚boj’ (se sebou, s časem, organizací práce atd.), je zkusit si ostatní tři přístupy a případně některé prvky z nich vnést do toho svého, zaběhnutého.

 Mám proto pro vás několik úloh, které vám pomůžou potrénovat jednotlivé přístupy. Nejen, že díky nim zjistíte, co vám vyhovuje a co ne, ale zároveň vám můžou být skvělou rozcvičkou, pokud chcete rozvíjet kreativitu nebo víc psát a vytvářet si autorský návyk.

 Takže pojďme na to!

Několik rad, než začnete psát

• Nepište dlouhé texty! Nepřekračujte maximální rozsah dvě strany A4 psané rukou, v počítači 3600 znaků vč. mezer (nebo zhruba 500 slov). Cílem je si postupy vyzkoušet, ne se na nich vyčerpat.
• Témata jsou návrhy, můžou posloužit jako inspirace pro vaše vlastní.
• Pokud si vedete svůj spisovatelský deník (doporučuji si ho založit), zapište si do něj po každém tréninku, jak jste se cítili (ano, opravdu je dobré sledovat své pocity), co vám bylo, nebo nebylo příjemné, jestli vám daný postup něco dal a jak vám daný způsob práce vyhovoval.
• Napište do komentářů, nebo sdílejte ve skupině KNIŽNÍ KOUČINK, jak vám to šlo, na jaké téma jste psali, co byste navrhovali atd.

A) Vyberte si některé z témat v tabulce ve sloupci A, příp. zvolte vlastní. Nenechte se ničím svazovat (ani žánrem), pište podle volné inspirace. Ať myšlenky volně plynou. Prostě se do toho ponořte! Může vzniknout báseň, povídka, esej nebo publicistický text (glosa, fejeton, komentář…). Záleží čistě na vás.

B) Vyberte si téma z tabulky B a zkuste dodržet naznačenou strukturu díla. Cílem je opět psát volně, jak přijde inspirace, a přitom dodržet strukturu ze zadání. Pokud po dopsání zjistíte, že jste se ‚vynořili‘ jinde, pak to samozřejmě není chyba, ale poukazuje to na to, že jste skutečný spisovatel – potápěč.

3. Zamyslete se nad zvoleným tématem a rozpracujte si koncept. Nejlepší je začít hrubými obrysy, které se opírají o kompoziční prvky (1. dějství – uvedení do děje, 2. dějství – kolize a krize, 3. závěrečné dějství – vyústění děje). Jednotlivé části pak můžete doplňovat a rozpracovávat, jak vám budou přicházet nové nápady.

4. Až budete mít koncept podrobně rozpracovaný, začněte podle něj psát samotný příběh.

3. Nastudujte si potřebné informace a zapište si je např. formou poznámek – vytáhněte si z nastudovaného to, co pro své dílo potřebujete (budete-li psát o železniční nehodě z pohledu záchranáře, nemusíte studovat teorii řízení železničního provozu atp.).

4. Až budete mít jistotu, že vše potřebné víte a můžete do nastudovaného rámce vykreslit svůj příběh, začněte psát.

1. 1. Vyberte si téma, které vás zajímá, přitom ho nemáte úplně zmapované a rádi si o něm zjistíte víc. Pár témat najdete také v tabulce ve sloupci D.
   2. Vytvořte si v rámci daného tématu koncept alespoň o třech bodech. Každý bod by měl brát téma z jiné perspektivy, abyste mohli čerpat z různých zdrojů informací. Pro ilustraci, téma Dieta lze rozdělit na podkapitoly diety léčebné, diety lifestylové, typy diet, názory výživových poradců, dostupnost potravin v rámci vybraných diet atd.
   3. Jakmile budete mít koncept hotový, začněte tvořit jednotlivé podkapitoly. Hledejte informace a syntetizujte je do vlastního textu. Nemusíte postupovat lineárně .
   4. Až budete mít podkapitoly napsané, projděte si celý text a upravte jej tak, aby byl soudržný – podkapitoly na sebe stylově i obsahově navazovaly. Je možné, že něco budete muset vymazat, protože se vám to do celkové koncepce nebude hodit.
   5. Nakonec doplňte úvod a závěr a vymyslete název, pokud ho ještě nemáte.

Témata k úlohám