737 344 941 tvuj@kniznikoucink.cz

Základy pro bestseller: 7 kroků k úspěšné knize

29. 02. 24 | Otázky a odpovědi

Český knižní trh zaplavuje nespočet knih. I ti nejvášnivější čtenáři se v neustálém přívalu novinek taktak orientují. Když nejsteAlena Mornštajnová, Patrik Hartl, Halina Pawlowská nebo jiný bestsellerista, vaše kniha snadno zapadne. Dá se tomu předejít?

 

V roce 2016 SČKN uváděl, že množství vydaných knih v přepočtu na 1000 obyvatel předstihne Českou republiku na evropských žebříčcích jen Velká Británie. Ta ale vydává knihy v angličtině jakožto globálním jazyce a zásobuje daleko širší trh než jen vlastní ostrovy.

Ani za tak dlouhou dobu se knižní trh v tomto směru nijak radikálně nezměnil. Týdně se na pultech a v e-shopech českých knihkupců objeví stovky nových knih, které z přehledů novinek během pár dní vytlačí další tituly. Není divu, že některé knížky nestačí zazářit ani jako ta pověstná supernova. V krátkém okamžiku, kdy můžou zazářit, je přesvítí jiné, zářivější – očekávané bestsellery populárních autorů, nebo minimálně tituly, s nimiž čtenáře seznámí masivní reklamní kampaň. Takové PR ale začínající a málo známí autoři (až na výjimky) čekat nemohou.

Co dělat? Jak zazářit nejen v prvních okamžicích, které jsou (hlavně u knih pro dospělé) rozhodující, a vstoupit tak jako autor do povědomí čtenářů, a navíc si u nakladatelů připravit pole pro vydání další knihy?

1. Nesnažte se napsat bestseller

Úspěch knihy závisí hlavně na kvalitním obsahu. To neznamená pouze zajímavý námět, skvělý příběh a ‚střih‘ dle módní vlny daného žánru. Vyžaduje to celkově kvalitní zpracování, které bude odrážet autorův um, preciznost a jedinečnost, díky nimž nezapadne do škatule se stovkami dalších, stylově jednotvárných knih.

Možná vám to zní nejasně – jako požadavky gastronoma, jenže vy chcete recept na tu dobrou krmi. Už to, že chcete seznam přesně odměřených ingrediencí, může poukazovat na to, že na literární tvorbu jdete příliš technicky. Tady nejde poradit víc, než abyste psali s radostí a pro radost, ne proto, aby šlo ego do vývrtky z představy, jak po vaší knize budou všichni šílet.

2. Bestselleristy napodobujte pouze v rámci tréninku

Na výše uvedené navážu upozorněním, že snažit se psát jako úspěšný spisovatel, není pro začínajícího autora dobrá výchozí pozice. Celou svou profesní dráhu literární redaktorky se setkávám s tím, že někdo chce psát třeba jako King. Jenže ta snaha o ‚správnou techniku‘ je na textu hodně znát.

Klidně se učte od velkých autorů, ale pište za sebe. Každý z nás je originál a právě tahle jedinečnost je kvalita, kterou čtenáři ocení. Chápu, že by vám polichotilo, kdyby vás čtenáři připodobňovali k vašemu spisovatelskému idolu, ale mnohem lepší je cesta, kdy se tím idolem stanete vy, a to právě autenticitou své tvorby.

Anna Burdová a fenka Dixie.

Kdo ti to tu radí?
Moje maličkost – Anna Burdová (na fotce s mou vodicí fenkou Dixii), spisovatelka a navíc „rádkyně a hodnotitelka“ pro ostatní spisovatele.
Více o mně »

3. Připrav se… A piš!

Hm, nuda. Tohle asi budete chtít přeskočit. Třeba se obáváte, že vám budu vnucovat kurzy tvůrčího psaní či tak něco. Ne, ne. Spoléhám na to, že jste k sobě objektivní (nabubřelé ego ani přehnaná sebekritika se vás netýká) a víte nejlíp, jestli jsou takové služby pro vás. Někdo je vyhledává nejen proto, aby se něco naučil, ale třeba i proto, že se chce setkávat s podobně zaměřenými lidmi, rozepsat se, získat stimul pro další tvorbu.

Přípravou na psaní myslím hlavně:

    • Psychickou přípravu: Pusťte se do toho s radostí a dobrým naladěním, ne jako do velkého úkolu, za který chcete dostat co nejlepší hodnocení. Pozor na záseky z velkých očekávání typu: „Uf, tak teď píšu svou knihu…“
    • Stanovení času, cílů atd.: Zvlášť pro úplné začátečníky, kteří dosud nepsali, jsou to opěrné body. Vyhraďte si časová okna, ve kterých vás nikdo nebude rušit. Dejte si pro sebe přiměřený cíl – žádné takové, že někdo někde napsal, abyste nevstávali od psaní, dokud nenapíšete X tisíc znaků. Stačí začít po malých úsecích.
    • Faktická příprava: To platí pro ty, kdo potřebují nastudovat látku, o které píšou.

4. Nespěchejte! Z první verze rukopisu úspěšná kniha nebude

Spěch je na textu hodně znát. Nezřídka čtu rukopisy, u kterých je patrné, že autor/ka užuž chtěl/a udělat poslední tečku. Objevuje se pak kupříkladu:

    • Nepřiměřená zkratkovitost – deset kapitol sledujeme, jak se hlavní hrdinka potýká s rakovinou, av jedenácté se uzdravuje, říká u oltáře „ano“ svému lékaři a šťastně si hladí těhotenské bříško.
    • Nepřesnosti v ději – autoři zapomínají zmínit některé pro příběh důležité detaily, nebo je mění, protože už si nevzpomenou, že se na minulých stránkách měly věci jinak.
    • Nelogický děj nebo jednání postav – aby se spisovatel bez dalších okolků dostal k závěru, udělá dějový obrat nebo nechá postavu jednat tak, jak nedává smysl.

Uspěchaný rukopis většinou obsahuje i hodně překlepů a dalších chyb z nepozornosti. Ty sice v rukopisu zůstávají každému spisovateli (a opravdu není nutné redakci odevzdávat rukopis bez chyb), u děl, která si po sobě autoři nepřečetli víc jak jednou, nevraceli se, neupravovali a neopravovali, je takových usvědčujících nedostatků podstatně víc.

Proto radím: Nespěchejte, čtěte znovu a znovu, přepisujte, upravujte, vylepšujte a nevsázejte na to, že hned první verze rukopisu je tou nejlepší, jakou jste mohli vytvořit.

5. Zpětná vazba a následné úpravy jsou nezbytné

I když se budete k rukopisu vracet a upravovat ho, může se stát, že některé větší či menší nedostatky neodhalíte. Říkám tomu autorská slepota – když na textu pracujete tak dlouho a pročítáte ho tolikrát, že ho znáte takřka zpaměti, nezachytíte, že  např. opakujete slova, že někde opomíjíte zmínit důležité detaily, že je tempo děje v určitých pasážích nepřiměřené atd. Proto je dobré dát první verzi rukopisu někomu přečíst.

‚Prvočtenáři‘ ti mohou být přátelé, kolegové nebo rodina. Je tu ale riziko, že budou (takříkajíc ze známosti) zbytečně kritičtí, nebo naopak dílo nepřiměřeně vychválí. Lepší je nechat si rukopis přečíst o někoho nezávislého. O tom už jsem ale psala v článku: „Betačtenář, nebo redaktor? Kdo vám poskytne hodnocení rukopisu, jaké potřebujete?“

Banner: Chcete svůj rukopis dovést k dokonalosti?

6. Připravte se pro hladký průběh vydání knihy

Zná to většina spisovatelů; buď je problém navázat kontakt s nakladatelem a následně i spolupráci, nebo, když chcete zvolit jiný typ vydání, strávíte spoustu času zjišťováním podrobností o tom či onom způsobu vydání. A pak se vyrojí vtíravé myšlenky.

„Mám vydat vlastním nákladem? Co všechno to vůbec obnáší? Budu na to mít dost peněz? Navíc někdo říká, že samonákladové knihy jsou nekvalitní a nikdo je nekupuje.“

Nebo:

„Můžu zkusit sehnat peníze přes crowdfundingovou kampaň, nebo rovnou crowdpublishingovou platformu? Co když ale nebudu mít čas věnovat se kampani? A když to nevyjde a peníze nenasbírám?“

Možností, jak vydat knihu, je dost. Na každé z cest ale mohou číhat určité nástrahy, o kterých je lepší vědět. Snáz se pak vyhnete škobrtání, nebo dokonce pádům.

Může jít o nástrahy v podobě toho, že některý ze subjektů, s nímž budete vstupovat do spolupráce, využije vaší neznalosti ve svůj prospěch (např. nepřiměřená finanční spoluúčast při vydání nebo nekvalitně odvedené služby v některých procesech samonákladového vydání), nebo zdánlivě menší nepříjemnosti, jako je zdlouhavé hledání informací, protichůdné názory lidí v různých diskuzích, v nichž budete žádat o radu, nebo nevhodná volba toho či onoho způsobu vydání, který se pro vaši knihu (s ohledem na žánr či jiná specifika) nehodí.

Proto je dobré seznámit se s tím, jak to na současném knižním trhu chodí, a následně třeba prokonzultovat, jaká cesta je nejschůdnější pro vás.

online kurz jak vydat knihu

7. Bestsellery tvoří PR a fanoušci

Propagace je kapitolou sama o sobě, a tak alespoň stručně: Na začátku jsem ne náhodou zmínila, jak je český knižní trh knihami doslova přehlcen a je těžké na něm obstát. Já ale věřím, že dnešní doba přeje tomu, aby si každý spisovatel vytvořil svůj okruh čtenářů, kteří ho budou podporovat morálně, ale i tím, že budou jeho knihy kupovat, číst a doporučovat. Proto je fajn budovat si svou „fanouškovskou základnu“ třeba na sociálních sítích předem.

Jak to nejlíp udělat? Na to se zaměříme v některém z příštích článků.

0 komentáøù

Pøidat komentáø

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *